Postoje k práci
Judge, T. A., Weiss, H. M., Kammeyer-Mueller, J. D. & Hulin, C. L. · 2017
Také známé jako: Job Satisfaction
Tradice výzkumu postojů k práci chápe pracovní spokojenost jako celkové hodnoticí stanovisko člověka k vlastní práci, tedy skutečný postoj s kognitivní i afektivní složkou, nikoli jako součet spokojenosti s jednotlivými aspekty. Celkový přístup a přístup zaměřený na jednotlivé aspekty odpovídají na různé otázky: měření jednotlivých aspektů zaměstnavateli ukazuje, co v práci změnit, zatímco celkové měření předpovídá výsledky, jako je odchod ze zaměstnání a pracovní výkon, lépe než součet skóre jednotlivých aspektů. Související postoj, oddanost organizaci, lze od spokojenosti odlišit a setrvání v zaměstnání předpovídá částečně jiným způsobem.
Rámec, který chápe pracovní spokojenost jako celkové hodnotící posouzení vlastní práce, tedy příjemný emoční stav vyplývající z jejího hodnocení, odlišný od spokojenosti s jednotlivými aspekty (odměňování, vedení, kolegové) i od nálady v práci. Globální nástroje, jako je MOAQ-JSS, zachycují celkové hodnocení přímo, místo aby sčítaly hodnocení jednotlivých aspektů.
- Zdroj:
- Locke, E. A. (1976). The nature and causes of job satisfaction. In M. D. Dunnette (Ed.), Handbook of industrial and organizational psychology (pp. 1297-1349). Chicago: Rand McNally.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 30 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Měření pracovní spokojenosti začalo Hoppockovou prací v roce 1935 a dále se rozvíjelo prostřednictvím nástrojů zaměřených na jednotlivé fasety z poloviny 20. století, například Job Descriptive Index z roku 1969 a Minnesota Satisfaction Questionnaire z roku 1967, které oboru dominovaly po desetiletí. Teorie afektivních událostí Briefe a Weisse z 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století zpochybnila čistě kognitivní výklad tím, že ukázala, jak jednotlivé události na pracovišti vyvolávají nálady, které v průběhu času formují postoje. Přehled Judge a kolegů z roku 2017 shrnul sto let důkazů a vyřešil několik dlouhodobých sporů, včetně otázky mírného, ale skutečného vztahu mezi spokojeností a výkonem.
Konstrukty
Celková spokojenost s prací
The global evaluative judgment of one's job as a whole — a pleasurable emotional state resulting from the appraisal of one's work (Locke, 1976) — measured directly rather than by summing facet satisfactions such as pay, supervision, or colleagues. As operationalized by the MOAQ-JSS (Cammann et al., 1983), it captures the overall verdict the job's pieces add up to; it moves more slowly than mood and is distinct from momentary affective states at work.
Nástroje
- Michiganský dotazník hodnocení organizace: subškála pracovní spokojenosti(MOAQ-JSS)Cammann, Fichman, Jenkins & Klesh1983
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Pracovní spokojenost a závazek vůči organizaci jsou hlavními výstupy zaměstnaneckých průzkumů a standardními kritérii pro hodnocení organizačních intervencí. Spokojenost predikuje odchody zaměstnanců, absence, dobrovolné chování ve prospěch organizace a na úrovni pracovních jednotek také spokojenost zákazníků a ziskovost. Metaanalýza Judge a kolegů stanovila korelaci mezi spokojeností a výkonem přibližně na .30. Vyvrátila tak dlouho opakované tvrzení, že spokojení pracovníci nejsou produktivnější, ale také silnější manažerskou verzi tohoto tvrzení.
Jak se měří
Měří se celkovými sebehodnoticími položkami a samostatně také škálami faset. Celková skóre lépe predikují chování, zatímco skóre faset ukazují, co změnit.
Kritika a omezení
Jednopoložková a krátká celková měřítka jsou praktická, ale ztrácejí informace a silně je ovlivňuje přechodná nálada i kontext otázky. Spokojenost má významnou dispoziční složku: studie dvojčat zjišťují významnou dědičnost a spokojenost zůstává stabilní i při změnách zaměstnání. To omezuje, nakolik ji může jakákoli organizační intervence změnit. Rozptyl způsobený společnou metodou měření nadhodnocuje její korelace s dalšími sebehodnocenými výsledky. Z pohledu kritické teorie se také namítá, že dotazníky spokojenosti měří přizpůsobení podmínkám: lidé při omezených možnostech snižují svá očekávání a uvádějí spokojenost i s objektivně špatnou prací.
Klíčové publikace
- Judge, T. A., Weiss, H. M., Kammeyer-Mueller, J. D. & Hulin, C. L.. (2017). Job attitudes, job satisfaction, and job affect: A century of continuity and of change. 10.1037/apl0000181
- Judge, T. A., Thoresen, C. J., Bono, J. E. & Patton, G. K.. (2001). The job satisfaction-job performance relationship: A qualitative and quantitative review. 10.1037/0033-2909.127.3.376
- Weiss, H. M. & Cropanzano, R.. (1996). Affective events theory: A theoretical discussion of the structure, causes and consequences of affective experiences at work.