Pozitivní duševní pohoda
Topp, C. W., Ostergaard, S. D., Sondergaard, S. & Bech, P. · 2015
Také známé jako: WHO-5 framework · DepCare well-being
Tento rámec měří duševní zdraví podle přítomnosti pozitivních stavů, nikoli podle nepřítomnosti příznaků. Ptá se na veselost, klid, energii, odpočatost a zájem v uplynulých dvou týdnech; každá položka je formulována pozitivně a žádná neodkazuje na příznak. Toto pojetí má dva důsledky. Zachycuje rozdíly ve zdravé části spektra, které škály příznaků nevidí, protože při nepřítomnosti příznaků dosáhnou svého minima. A protože se respondentů nikdo neptá na patologii, je výrazně přijatelnější v obecné populaci a mimo klinické prostředí.
Rámec, který měří duševní zdraví podle přítomnosti pozitivních stavů, nikoli podle nepřítomnosti příznaků. Vznikl v WHO Regional Office for Europe (DepCare Project, 1998) a dále jej rozpracoval Per Bech. Zjišťuje, jak velkou část nedávného období člověk strávil s pocitem veselosti, klidu, energie, odpočinutí a zájmu o každodenní život, a tento podíl považuje za samotnou měřenou hodnotu. Z tohoto pojetí plynou dvě vlastnosti. Sledované období je krátké a výslovně vymezené, takže výsledek zachycuje aktuální stav, který se mění podle okolností, nikoli rys. A protože škála nikdy nezmiňuje žádný příznak, nízký výsledek není počtem příznaků: znamená nepřítomnost pozitivních stavů. Vykládá se jako signál, že může být vhodné podrobnější hodnocení, nikdy jako diagnóza.
- Zdroj:
- World Health Organization (2024). The World Health Organization-Five Well-Being Index (WHO-5). Geneva: World Health Organization. WHO/UCN/MSD/MHE/2024.1. Topp, C. W., Ostergaard, S. D., Sondergaard, S., & Bech, P. (2015). The WHO-5 Well-Being Index: a systematic review of the literature. Psychotherapy and Psychosomatics, 84(3), 167-176.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 9 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Bech vytvořil index na základě regionální práce WHO zaměřené na měření duševní pohody v 1990s. Verze s pěti položkami vznikla z delšího nástroje použitého ve studii diabetu. Index byl přijat do evropských zdravotních šetření a WHO Regional Office for Europe. Systematický přehled Toppa a kolegů z 2015, který zahrnoval více než dvě stě studií, potvrdil jeho validitu v klinické i obecné populaci a upevnil jeho postavení jako nástroje k měření duševní pohody i jako účinného screeningu deprese, přestože neobsahuje žádné položky zaměřené na příznaky.
Konstrukty
Duševní pohoda
Positive mental well-being as the proportion of a recent period spent in five positive states: cheerful and in good spirits, calm and relaxed, active and vigorous, waking rested, and finding daily life filled with things that interest you (WHO, 2024; DepCare Project, 1998). It is defined by presence, not by the absence of symptoms, which is why a low reading is an absence of positive states rather than a symptom count. A current state that moves with circumstances, read against a published cutoff and never as a diagnosis.
Nástroje
- Index duševní pohody Světové zdravotnické organizace (pět položek)(WHO-5)World Health Organization; Bech, P. (original development)2024
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Index se používá ke sledování duševní pohody v populaci, v primární péči jako nenáročný úvodní screeningový nástroj a jako výsledný ukazatel ve studiích, kde zmírnění příznaků není jediným cílem. Převod skóre na škálu od 0 do 100 s prahovou hodnotou 50 usnadňuje sdělování výsledků. V péči o lidi s diabetem, v kardiologii a onkologii se používá ke sledování psychické pohody, aniž by pacienti museli odpovídat na otázky týkající se duševních onemocnění. To zvyšuje míru dokončení v prostředích, kde je takové zaměření otázek překážkou.
Jak se měří
Pět kladně formulovaných frekvenčních položek za poslední dva týdny, jejichž hodnoty se sečtou a převedou na škálu 0-100; skóre pod 50 znamená, že je vhodné další hodnocení, nikoli diagnózu.
Kritika a omezení
Pět položek pokrývajících pět odlišných faset znamená nízké obsahové pokrytí každé z nich a škála nedokáže rozlišit, který aspekt duševní pohody je nízký. Hranice 50 pro další hodnocení je screeningová konvence, nikoli diagnostická hranice, přesto se o ní často píše, jako by určovala případy. Kladně formulované položky podléhají tendenci přitakávat i kulturně podmíněným normám vyjadřování pozitivních emocí, což komplikuje srovnání mezi zeměmi. Dvoutýdenní období z ní navíc činí měřítko aktuálního stavu, které bývá často mylně vykládáno jako stabilní charakteristika.
Klíčové publikace
- Topp, C. W., Ostergaard, S. D., Sondergaard, S. & Bech, P.. (2015). The WHO-5 Well-Being Index: A systematic review of the literature. 10.1159/000376585
- Bech, P., Olsen, L. R., Kjoller, M. & Rasmussen, N. K.. (2003). Measuring well-being rather than the absence of distress symptoms: A comparison of the SF-36 Mental Health subscale and the WHO-Five Well-Being Scale. 10.1002/mpr.145
- Bech, P.. (1998). Mastering Depression in Primary Care.