Teorie subjektivní duševní pohody
Diener, E. · 1984
Také známé jako: SWB · Life Satisfaction
Teorie subjektivní duševní pohody vychází z toho, že duševní pohodu má posuzovat člověk, který daný život žije, nikoli vnější kritéria. Rozlišuje tři oddělitelné složky: spokojenost se životem (kognitivní, celkové hodnocení), pozitivní afekt a negativní afekt (dvě nezávislé emoční dimenze, nikoli opačné konce jedné dimenze). Nezávislost pozitivního a negativního afektu je nejvýznamnějším empirickým tvrzením tohoto modelu: znamená, že snižování psychické zátěže a zvyšování štěstí jsou různé intervence s různými prediktory a že člověk může současně dosahovat vysokých hodnot v obou dimenzích.
Teorie, podle níž se duševní pohoda nejlépe hodnotí prostřednictvím vlastního kognitivního úsudku člověka o spokojenosti se životem: celkového, promyšleného hodnocení života jako celku, odlišného od momentálních emocí nebo spokojenosti v konkrétní oblasti.
- Zdroj:
- Diener, E., Emmons, R. A., Larsen, R. J., & Griffin, S. (1985). The Satisfaction with Life Scale. Journal of Personality Assessment, 49(1), 71-75.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 25 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Dienerův přehled z 1984 v Psychological Bulletin sjednotil dosud roztříštěnou literaturu do vymezeného oboru s vlastním názvem a strukturou. V 1985 následovala Satisfaction With Life Scale, která se stala jedním z nejpoužívanějších nástrojů v psychologii. Záměrně se omezuje na celkové kognitivní posouzení, aby bylo možné afekt měřit zvlášť. V 1990s a 2000s se obor rozšířil do ekonomie a veřejné politiky, kde přispěl k národním ukazatelům duševní pohody a metodickým pokynům OECD pro měření a poskytl důkazy o účincích adaptace a vztahu mezi příjmem a štěstím.
Konstrukty
Spokojenost se životem
A global cognitive judgment of one's life as a whole, reflecting the extent to which a person perceives their life circumstances as matching their personal standards and ideals (Diener et al., 1985). Distinct from momentary affect or domain-specific satisfaction.
Nástroje
- NOESIS škála spokojenosti se životemNOESIS2026
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Měřítka subjektivní duševní pohody tvoří základ národních statistik duševní pohody i ekonomie duševní pohody a používají se k hodnocení veřejných politik tam, kde HDP nestačí. V klinickém a organizačním prostředí pomáhá třísložková struktura volit intervence: nízká spokojenost se životem při obvyklé úrovni afektu ukazuje na životní okolnosti a cíle, zatímco vysoký negativní afekt ukazuje na regulaci emocí. Pro osobní sebepoznání toto rozlišení brání běžné chybě, kdy se nepřítomnost psychické zátěže považuje za přítomnost duševní pohody.
Jak se měří
Měří se pomocí krátkých sebehodnoticích škál: globální škály spokojenosti se životem (SWLS: pět položek) a samostatných škál pozitivního a negativního afektu. Výsledky se uvádějí jako tři skóre, nikoli jako jeden index.
Kritika a omezení
Celkové posuzování spokojenosti se životem je prokazatelně citlivé na přechodné vlivy, jako jsou nálada, počasí, pořadí otázek nebo bezprostředně předcházející položka. To zpochybňuje tvrzení, že jde o stabilní hodnocení. Adaptace znamená, že měření zčásti zachycují nedávné změny, nikoli absolutní podmínky, takže lidé v objektivně špatných podmínkách mohou uvádět vysokou spokojenost. Styly odpovídání se mezi kulturami systematicky liší (tendence přitakávat, volba krajních odpovědí, normy vyjadřování pozitivních emocí), což komplikuje srovnávání zemí. Kritici z eudaimonické tradice navíc tvrdí, že spokojenost a příjemný afekt zcela opomíjejí smysl, růst a ctnost.
Klíčové publikace
- Diener, E.. (1984). Subjective well-being. 10.1037/0033-2909.95.3.542
- Diener, E., Emmons, R. A., Larsen, R. J. & Griffin, S.. (1985). The Satisfaction With Life Scale. 10.1207/s15327752jpa4901_13
- Diener, E., Suh, E. M., Lucas, R. E. & Smith, H. L.. (1999). Subjective well-being: Three decades of progress. 10.1037/0033-2909.125.2.276