Potřeba poznávání
Cacioppo, J. T. & Petty, R. E. · 1982
Také známé jako: NFC · Cognitive Motivation
Potřeba poznávání je stabilní individuální rozdíl v tendenci pouštět se do náročného přemýšlení a těšit se z něj. Jde o motivační dispozici, nikoli o schopnost: lidé s vysokým skóre vyhledávají problémy vyžadující pečlivé zvažování a kognitivní úsilí je pro ně samo o sobě odměňující, zatímco lidé s nízkým skóre nejsou méně schopní, ale ochotněji spoléhají na heuristiky, vodítka týkající se zdroje a závěry druhých. Původním účelem tohoto konstruktu bylo vysvětlit, proč stejné přesvědčovací sdělení mění názor některých lidí díky kvalitě argumentů, zatímco u jiných působí prostřednictvím okrajových vodítek.
Individuální rozdíl ve sklonu věnovat se náročné kognitivní činnosti a těšit se z ní. Lidé s vysokou mírou NFC vyhledávají složité úkoly vyžadující přemýšlení, věnují se jim a baví je; lidé s nízkou mírou NFC dávají přednost jednodušším kognitivním úkolům a více spoléhají na kognitivní heuristiky.
- Zdroj:
- Cacioppo, J. T., & Petty, R. E. (1982). The need for cognition. Journal of Personality and Social Psychology, 42(1), 116-131.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 9 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Termín zavedli Cohen, Stotland a Wolfe v roce 1955, ale moderní konstrukt a škála vycházejí z práce Cacioppa a Pettyho z roku 1982, která vznikla jako složka modelu pravděpodobnosti zpracování přesvědčivého sdělení zaměřená na individuální rozdíly. Původní škálu se 34 položkami zkrátili Cacioppo, Petty a Kao v roce 1984 na široce používanou verzi s 18 položkami. Konstrukt se ukázal jako mimořádně trvalý: z výzkumu přesvědčování pronikl do vzdělávání, rozhodování, náchylnosti k dezinformacím a v poslední době i do výzkumu toho, jak lidé pracují s algoritmickými doporučeními a doporučeními generovanými AI.
Konstrukty
Potřeba poznávání
The tendency to engage in and enjoy effortful cognitive activity — seeking out, engaging in, and enjoying complex thinking tasks (Cacioppo & Petty, 1982).
Nástroje
- Škála potřeby poznávání IPIP(IPIP-NFC)Goldberg, L. R. (IPIP), measuring constructs of Cacioppo, J. T., & Petty, R. E.1999
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Potřeba poznávání předpovídá hloubku zpracování informací, odolnost vůči dezinformacím a citlivost na kvalitu argumentů spíše než na povrchní vodítka. Tyto poznatky se uplatňují v komunikaci o zdraví a vědě, kde stejný obsah musí oslovit lidi s oběma dispozicemi. Ve vzdělávání předpovídá zapojení do otevřených úloh a úloh založených na zkoumání. Pro sebepoznání je užitečná právě proto, že neměří schopnost: vědět, že se člověk vyhýbá náročnému zvažování, lze prakticky využít způsobem, jakým skóre inteligence využít nelze.
Jak se měří
Měří se sebehodnoticí Likertovou škálou (zkrácená verze s 18 položkami), která poskytuje jediné spojité skóre. Interpretuje se vůči normám, bez hraniční hodnoty a bez vyvozování závěrů o schopnostech.
Kritika a omezení
Škála výrazně koreluje s otevřeností vůči zkušenosti a verbálními schopnostmi, což vyvolává přetrvávající otázku její přírůstkové validity. Protože přemýšlení je společensky ceněné, je zjevné, které odpovědi na položky jsou žádoucí, a při hodnocení bývají skóre nadhodnocená. Mezikulturních studií je vzhledem k rozšířenosti tohoto konstruktu méně, než by se dalo čekat; většina validačních studií proběhla na vzdělaných západních vzorcích, kde má intelektuální angažovanost zvláštní prestiž. Někteří kritici také tvrdí, že konstrukt směšuje potěšení z přemýšlení s vlastním vnímáním schopnosti přemýšlet, což sebehodnocení nedokáže oddělit.
Klíčové publikace
- Cacioppo, J. T. & Petty, R. E.. (1982). The need for cognition. 10.1037/0022-3514.42.1.116
- Cacioppo, J. T., Petty, R. E. & Kao, C. F.. (1984). The efficient assessment of need for cognition. 10.1207/s15327752jpa4803_13
- Cacioppo, J. T., Petty, R. E., Feinstein, J. A. & Jarvis, W. B. G.. (1996). Dispositional differences in cognitive motivation: The life and times of individuals varying in need for cognition. 10.1037/0033-2909.119.2.197