Pětifasetový model všímavosti
Baer, R. A., Smith, G. T., Hopkins, J., Krietemeyer, J. & Toney, L. · 2006
Také známé jako: FFMQ Model
Pětifasetový model vymezuje všímavost jako vícesložkovou dispozici, nikoli jedinou vlastnost: pozorování (všímání si vnitřních a vnějších prožitků), popisování (pojmenovávání prožitků slovy), vědomé jednání (soustředění na právě vykonávanou činnost namísto automatického jednání), nehodnocení vnitřních prožitků a nereagování na vnitřní prožitky. Pět faset empiricky vzešlo z faktorové analýzy všech tehdy používaných dotazníků všímavosti. Právě v tom spočívá hlavní nárok modelu na autoritu: jde o syntézu literatury o měření, nikoli o další soupeřící definici.
Model vymezuje všímavost jako mnohostranný konstrukt zahrnující pozorování (všímání si vnitřních a vnějších podnětů), popisování (pojmenovávání prožitků slovy), vědomé jednání (věnování pozornosti aktuální činnosti), neposuzování (přijímání prožitků bez hodnocení) a nereaktivitu (nechávání myšlenek a pocitů přicházet a odcházet bez reakce).
- Zdroj:
- Baer, R. A., Smith, G. T., Hopkins, J., Krietemeyer, J., & Toney, L. (2006). Using self-report assessment methods to explore facets of mindfulness. Assessment, 13(1), 27-45.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Středně silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 13 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Všímavost vstoupila do klinické psychologie prostřednictvím programu Mindfulness-Based Stress Reduction, který Kabat-Zinn představil v roce 1979, a programu Mindfulness-Based Cognitive Therapy, který Segal, Williams a Teasdale představili v roce 2002. Literatura o jejím měření se však rychle roztříštila: nejméně pět nástrojů operacionalizovalo tento konstrukt každý jinak. Baer a kolegové v roce 2006 zadali všechny tyto nástroje stejnému vzorku a provedli faktorovou analýzu společného souboru položek, čímž vznikl Five Facet Mindfulness Questionnaire. Následovaly zkrácené verze s 15 a 24 položkami, které jsou dnes standardními výzkumnými nástroji.
Konstrukty
Pozorování
Noticing and attending to internal and external experiences such as sensations, cognitions, emotions, sights, sounds, and smells (Baer et al., 2006).
Popisování
Labeling internal experiences with words — the ability to articulate feelings, thoughts, and sensations verbally (Baer et al., 2006).
Vědomé jednání
Attending to one's current activities rather than operating on autopilot or behaving mechanically (Baer et al., 2006).
Nehodnocení vnitřních prožitků
Taking a non-evaluative stance toward one's thoughts and feelings — not labeling them as good or bad (Baer et al., 2006).
Nereaktivita vůči vnitřním prožitkům
Allowing thoughts and feelings to come and go without getting caught up in or carried away by them (Baer et al., 2006).
Nástroje
- NOESIS škála všímavostiNOESIS2026
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
FFMQ je standardním nástrojem pro měření výsledků ve studiích intervencí založených na všímavosti a používá se ke zkoumání, které fasety zprostředkovávají klinickou změnu. Důkazy obecně ukazují na nehodnocení a vědomé jednání jako na účinné složky ovlivňující výsledky u deprese a úzkosti, nikoli na pozorování. Pro sebepoznání je rozlišení faset neobvykle praktické, protože odděluje všímání si toho, co se děje, od schopnosti to pojmenovat a obojí od schopnosti nechat to odeznít bez reakce.
Jak se měří
Měří se sebehodnoticím dotazníkem s Likertovou škálou (FFMQ: 39 položek nebo zkrácené verze s 15/24 položkami), který poskytuje skóre pěti faset. Použití celkového skóre je sporné a upřednostňuje se interpretace jednotlivých faset.
Kritika a omezení
Faseta pozorování je trvalou anomálií modelu: u lidí bez zkušenosti s meditací souvisí pozitivně s psychickou tísní, zatímco u meditujících se tato souvislost obrací. Celkové skóre proto není mezi těmito skupinami srovnatelné a často se počítá bez této fasety. Sebehodnocení všímavosti má strukturální problém: lidé, kteří si svou nepozornost uvědomují nejméně, ji také nejhůře dokážou přesně posoudit. Korelace s behaviorálními měřeními pozornosti jsou slabé. Konstrukt se navíc překrývá s opačně vyjádřeným neuroticismem a kritici vycházející z kontemplativních tradic tvrdí, že operacionalizace zbavuje všímavost jejího etického kontextu a záměrnosti.
Klíčové publikace
- Baer, R. A., Smith, G. T., Hopkins, J., Krietemeyer, J. & Toney, L.. (2006). Using self-report assessment methods to explore facets of mindfulness. 10.1177/1073191105283504
- Baer, R. A., Smith, G. T., Lykins, E., Button, D., Krietemeyer, J., Sauer, S., Walsh, E., Duggan, D. & Williams, J. M. G.. (2008). Construct validity of the Five Facet Mindfulness Questionnaire in meditating and nonmeditating samples. 10.1177/1073191107313003
- Khoury, B., Lecomte, T., Fortin, G., Masse, M., Therien, P., Bouchard, V., Chapleau, M. A., Paquin, K. & Hofmann, S. G.. (2013). Mindfulness-based therapy: A comprehensive meta-analysis. 10.1016/j.cpr.2013.05.005