Teorie soucitu se sebou
Neff, K. D. · 2003
Také známé jako: Self-Compassion (Neff)
Soucit se sebou je definován jako zdravý postoj k sobě samému ve chvílích selhání nebo utrpení. Tvoří jej tři bipolární složky: laskavost k sobě oproti sebekritice, vědomí sdílené lidské zkušenosti oproti izolaci a všímavost oproti nadměrnému ztotožnění se s prožíváním. Jeho hlavním teoretickým přínosem je, že přináší výhody obvykle připisované vysoké sebeúctě, jako jsou odolnost po selhání a emoční stabilita, bez jejích nevýhod, protože nevyžaduje příznivé sociální srovnávání ani úspěch jako podmínku vlastní hodnoty. Výslovně nejde o sebelítost, požitkářství ani snižování nároků.
Teorie vymezující soucit se sebou samým jako zdravý postoj k sobě, který tvoří tři bipolární složky: laskavost k sobě oproti sebekritice, vědomí společné lidské zkušenosti oproti izolaci a všímavost oproti nadměrnému ztotožnění s prožitky. Od sebeúcty se liší tím, že nevyžaduje pozitivní hodnocení sebe sama.
- Zdroj:
- Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity, 2(3), 223-250.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Středně silné důkazy
- Replikace
- Částečně replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 14 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Neff představila konstrukt a škálu Self-Compassion Scale v roce 2003. Definici převzala z buddhistických kontemplativních tradic a operacionalizovala ji pro západní psychologii. Konstrukt se objevil v době, kdy hnutí zdůrazňující sebeúctu čelilo soustavné kritice: přehled Baumeistera a kolegů z roku 2003 právě ukázal, že vysoká sebeúcta předpovídá mnohem méně, než se tvrdilo. Sebesoucit byl představen jako vhodnější alternativa. Navazující výcvikový program Mindful Self-Compassion vznikl v roce 2013 a přenesl konstrukt do klinické praxe.
Konstrukty
Laskavost k sobě
Being warm and understanding toward oneself during suffering or failure rather than harshly self-critical (Neff, 2003).
Sebeodsuzování
Being harshly critical and intolerant of one's own shortcomings and inadequacies — the negative pole of self-kindness (Neff, 2003).
Sdílená lidská zkušenost
Recognizing that suffering and personal inadequacy are part of the shared human experience, rather than isolating events that happen to oneself alone (Neff, 2003).
Izolace
Feeling cut off and isolated in one's suffering, as if one's problems are uniquely personal — the negative pole of common humanity (Neff, 2003).
Všímavost
Holding painful thoughts and feelings in balanced awareness rather than suppressing or exaggerating them — a prerequisite for self-compassion (Neff, 2003).
Nadměrné ztotožnění
Becoming consumed by and merged with one's negative feelings, losing perspective on the broader context — the negative pole of mindfulness (Neff, 2003).
Nástroje
- NOESIS škála soucitu se sebouNOESIS2026
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Soucit se sebou se využívá jako cíl i mechanismus klinických intervencí třetí vlny. Metaanalytické důkazy ukazují snížení deprese, úzkosti a stresu po výcviku zaměřeném na soucit. Při práci s poruchami příjmu potravy a vnímáním vlastního těla slouží jako protiváha sebekritiky. V oblastech zaměřených na výkon se používá k překonávání přesvědčení, že sebekritika vede ke zlepšení, což důkazy nepodporují. Pro sebepoznání se dobře hodí, protože jeho tři složky ukazují, která část reakce na selhání škodí.
Jak se měří
Měří se sebehodnoticí Likertovou škálou (dlouhá verze s 26 položkami nebo zkrácená verze s 12 položkami), která poskytuje šest subškál. Vzhledem ke sporu o faktorovou strukturu je vhodné vykládat pozitivní a negativní složky samostatně i společně.
Kritika a omezení
Nejvýznamnější spor se týká struktury. Neffová vypočítává celkové skóre soucitu se sebou samým reverzním kódováním negativních pólů, ale řada nezávislých faktorových analýz ukazuje, že negativní položky (sebeodsuzování, izolace, nadměrné ztotožnění) tvoří samostatný faktor, který nese většinu korelace s psychopatologií. Kritici včetně Murise a Petrocchiho proto tvrdí, že celkové skóre je zčásti jen jinak podaným měřením sebekritiky a že jeho souvislost s nižší depresí je téměř tautologická. Neffová obhajuje bifaktorové řešení. Spor zůstává nevyřešený a je hlavním důvodem, proč je konstrukt hodnocen jako středně silný, nikoli silný.
Klíčové publikace
- Neff, K. D.. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. 10.1080/15298860309027
- Muris, P. & Petrocchi, N.. (2017). A critique of Neff's Self-Compassion Scale. 10.1002/cpp.2005
- Ferrari, M., Hunt, C., Harrysunker, A., Abbott, M. J., Beath, A. P. & Einstein, D. A.. (2019). The efficacy of self-compassion interventions: A meta-analysis. 10.1007/s12671-019-01134-6