Sebemonitorování
Snyder, M. · 1974
Také známé jako: Snyder Self-Monitoring
Sebemonitorování označuje individuální rozdíly v tom, nakolik lidé sledují a regulují své expresivní chování, aby odpovídalo sociální situaci. Lidé s vysokou mírou sebemonitorování se v chování řídí sociálním kontextem, umějí rozpoznat, co situace vyžaduje, a podle toho mění způsob, jakým vystupují. Lidé s nízkou mírou sebemonitorování se řídí vlastními postoji a dispozicemi a v různých situacích vystupují konzistentně, i když je to společensky nevýhodné. Hlavní předpovědí tohoto konstruktu je moderační efekt: u lidí s nízkou mírou sebemonitorování předpovídají chování lépe postoje, zatímco u lidí s vysokou mírou sebemonitorování situace.
Teorie individuálních rozdílů v míře, do jaké lidé sledují a ovládají svou sebeprezentaci a expresivní chování v sociálních situacích. Lidé s vysokou mírou sebemonitorování přizpůsobují své chování situačním podnětům; lidé s nízkou mírou sebemonitorování se chovají v souladu se svými vnitřními postoji.
- Zdroj:
- Snyder, M. (1974). Self-monitoring of expressive behavior. Journal of Personality and Social Psychology, 30(4), 526-537.
- DOI:
- 10.1037/h0037039
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Středně silné důkazy
- Replikace
- Částečně replikováno
- Mezikulturní
- Specifické pro kulturu
- Metaanalýzy
- 6 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Snyder tento konstrukt navrhl v roce 1974 během debaty o vlivu osoby a situace, kdy Mischelova kritika zpochybnila, zda rysy vůbec předpovídají chování. Sebemonitorování bylo zčásti odpovědí: u některých lidí rysy předpovídají chování lépe než u jiných. Později se ukázalo, že původní 25položková škála s odpověďmi pravda/nepravda je vícefaktorová, nikoli jednodimenzionální, a Lennox a Wolfe v roce 1984 publikovali její revidovanou podobu. Gangestad a Snyder původní škálu obhajovali v roce 1985 a znovu v přehledovém článku z roku 2000. Tvrdili, že škála měří latentní třídu, nikoli spojitý rys. Tento názor zůstává menšinový.
Konstrukty
Sebemonitorování
The tendency to monitor and control one's expressive behavior and self-presentation in social situations (Snyder, 1974).
Nástroje
- Škála sebemonitorování IPIP(IPIP-SM)Goldberg, L. R. (IPIP), measuring constructs of Snyder, M.1999
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
V organizačním výzkumu sebemonitorování predikuje nástup do vedoucích rolí, pozic propojujících hranice mezi skupinami a zprostředkování v sítích, protože lidé s vysokým sebemonitorováním se mezi skupinami pohybují plynuleji. V prodeji, vyjednávání a práci s klienty predikuje přizpůsobivost. Pro sebepoznání je užitečné číst tento rys jako kompromis, nikoli jako žebříček lepšího a horšího: vysoké sebemonitorování přináší sociální efektivitu za cenu jisté ztráty prožívané autenticity a hloubky vztahů; nízké sebemonitorování přináší konzistenci za cenu jisté ztráty přizpůsobení situaci.
Jak se měří
Měří se pomocí sebehodnoticích položek (původní verze s 25 položkami nebo revidovaná verze s 18 položkami); vzhledem k důkazům o faktorové struktuře je interpretace na úrovni subškál lépe obhajitelná než jediné celkové skóre.
Kritika a omezení
Dlouhodobým problémem je faktorová struktura: původní škála spolehlivě vykazuje alespoň tři faktory (schopnost hrát role, extraverzi a orientaci na druhé), které mají odlišné souvislosti s dalšími proměnnými. Jediné celkové skóre tak slučuje konstrukty, které se chovají odlišně. Tvrzení o latentních třídách má jen malou nezávislou oporu. Konstrukt také vychází z kulturního předpokladu, že přizpůsobování se situaci představuje výrazný individuální rozdíl. Tento předpoklad se obtížně přenáší do kultur, v nichž je přizpůsobování kontextu normou, nikoli osobnostní dispozicí, a mezikulturní validace je tomu odpovídajícím způsobem slabá.
Klíčové publikace
- Snyder, M.. (1974). Self-monitoring of expressive behavior. 10.1037/h0037039
- Lennox, R. D. & Wolfe, R. N.. (1984). Revision of the Self-Monitoring Scale. 10.1037/0022-3514.46.6.1349
- Gangestad, S. W. & Snyder, M.. (2000). Self-monitoring: Appraisal and reappraisal. 10.1037/0033-2909.126.4.530