Je introverze totéž co stydlivost?
Ne, a tato záměna může skutečně škodit. Jedno je preference v tom, jak využíváš svou energii; druhé je úzkost z toho, že tě ostatní budou posuzovat. Jsou to odlišné rysy, které se náhodou projevují podobným chováním.
Introverze a stydlivost se běžně považují za totéž, a to i lidmi, kteří se ztotožňují s oběma. Jsou to odlišné konstrukty s různými souvislostmi, různými důsledky a různou reakcí na intervenci. Stojí za to přestat je zaměňovat, protože jinak lidé považují za neměnnou součást své povahy něco, s čím lze pracovat, a za problém něco, co problémem není.
Jaký je mezi nimi rozdíl
Introverze je pozice na dimenzi extraverze: preference nižší míry sociální stimulace. Introverti obvykle vnímají delší kontakt s lidmi jako vyčerpávající, nikoli jako zdroj energie, ve vztazích dávají přednost hloubce před množstvím a přemýšlejí, než promluví. O schopnosti ani o tom, jak příjemně se člověk ve společnosti cítí, to nic neříká. Introvert se může mezi lidmi cítit naprosto dobře a pouze dávat přednost tomu, aby s nimi trávil méně času.
Stydlivost je úzkost v sociálních situacích, konkrétně předem pociťovaný strach z negativního hodnocení. Stydlivý člověk může po kontaktu s lidmi velmi toužit, ale nepříjemné pocity mu v něm brání. Stydlivost má blíže k neuroticismu a sociální úzkosti než k extraverzi.
Rozdíl lze jednoduše vyjádřit takto: u introverze jde o to, kolik kontaktu s lidmi chceš; u stydlivosti o to, jak náročný pro tebe tento kontakt je.
Proč se zaměňují
Navenek se projevují podobně. Introverti i stydliví lidé mohou ve skupině mluvit méně, odmítat pozvání a držet se na okraji večírku. Pozorovatel vidí totéž.
Vnitřní prožitek je však zcela jiný. Introvertovi na okraji večírku často nic nechybí a je tam raději než uprostřed dění. Stydlivý člověk na okraji by často chtěl být uprostřed, ale nedokáže se odhodlat přejít místnost.
Introverze a stydlivost spolu také mírně souvisejí. To stačí k tomu, aby se jejich hranice ve statistikách rozmazaly, nikoli však k tomu, aby splynuly. Navíc se označení "introvert" stalo společensky přijatelným způsobem, jak se popsat. Mnoho lidí, kteří ve skutečnosti popisují stydlivost, proto používá označení introverze. Je to pochopitelné, protože toto označení nenaznačuje žádný problém.
Čtyři kombinace
Protože jde o oddělené rysy, existují všechny čtyři kombinace a každá je běžná:
- Introvertní, nikoli stydlivý člověk. Mezi lidmi se cítí dobře, ale dává přednost menšímu množství kontaktu. Pravděpodobně jde o největší skupinu lidí, kteří se sami označují za introverty.
- Stydlivý, nikoli introvertní člověk. Chce být v kontaktu s lidmi, ale brání mu v tom úzkost. Z této čtveřice často prožívá největší tíseň a jeho potíže nejspíš zůstanou bez povšimnutí, protože označení "introvert" je zastírá.
- Obojí. Dává přednost menšímu množství kontaktu s lidmi a ten kontakt, který má, je mu nepříjemný.
- Ani jedno. Chce být v kontaktu s lidmi a cítí se při tom dobře.
Proč na rozdílu záleží v praxi
Introverze nevyžaduje intervenci. Je to běžná dimenze osobnosti s vlastními výhodami a považovat ji za patologii je chyba. Není co napravovat.
Stydlivost reaguje na intervenci. Sociální úzkost patří v klinické psychologii k nejlépe léčitelným potížím a pro kognitivně-behaviorální přístupy existují silné důkazy. Člověk, který svou stydlivost považuje za introverzi, může dojít k pochopitelnému, ale mylnému závěru, že takový prostě je a nedá se s tím nic dělat.
Předpovídají různé věci. Extraverze souvisí s pozitivními emocemi, velikostí sociální sítě a v menší míře s tím, zda se člověk ujme vedoucí role. Sociální úzkost souvisí s vyhýbáním se situacím, tísní a omezením každodenního fungování. Když je sloučíme, obě souvislosti se zamlží.
Jak poznat, o co jde
Rozhodující otázkou není, jak se chováš, ale co chceš. Cítíš se po dlouhém večeru ve společnosti vyčerpaně, ale spokojeně, nebo se ti uleví, že už jsi pryč? Když odmítneš pozvání, je to proto, že bys raději dělal/a něco jiného, nebo proto, že se děsíš toho, že tam půjdeš? Nemluvíš ve skupině proto, že nemáš co říct, nebo proto, že něco říct chceš, ale nedokážeš to?
Introverzi odpovídá v každé dvojici první možnost. Stydlivosti odpovídá druhá.
Pokud chceš obě věci vidět odděleně, nikoli jako jediný dojem, nástroje Big Five v katalogu NOESIS uvádějí extraverzi a emoční stabilitu jako nezávislá skóre. Právě tento rozdíl se v běžném vyjadřování ztrácí.
Vyzkoušej to
Číst si o měření je jedna věc. Vidět své vlastní skóre společně s jeho zdrojem, normativním vzorkem a omezeními je něco jiného. Test je zdarma a registrace není nutná.
Pokračovat ve čtení
- Je MBTI vědecky podložený?Poctivá odpověď je konkrétnější než ano nebo ne: dotazník je poměrně dobře sestavený, ale teorie typů, podle níž předkládá výsledky, nemá oporu v důkazech. Tyto dvě skutečnosti se obvykle směšují v jediném argumentu.
- Big Five vs. MBTI: v čem se skutečně lišíČástečně měří stejné věci. Rozdíl není v tom, které rysy pokrývají, ale v tom, co dělají s čísly. Jedna z těchto voleb zahazuje informace, které si druhá ponechává.
- Je DISC test osobnosti?DISC popisuje styl chování v práci, nikoli strukturu osobnosti, což jeho serióznější vydavatelé výslovně uvádějí. Problém nastává, když se profil pracovního stylu používá, jako by měřil člověka samotného.
- Big Five vs. DISC: k čemu každý z nich sloužíNejde o dvě konkurenční měřítka téže věci. Jedno je strukturální model osobnosti vytvořený na základě dat; druhé je rámec pracovních stylů vytvořený pro vedení skupinových diskusí. Porovnávat jejich přesnost znamená přehlédnout smysl obou.
- Osobnost a temperament: jaký je mezi nimi rozdíl?Temperament je biologicky podmíněný základ patrný už v kojeneckém věku; osobnost se na něm utváří prostřednictvím zkušeností. Tento rozdíl je skutečný, ale hranice mezi nimi je méně zřetelná, než naznačují učebnice.
- Mění se tvoje osobnost v průběhu života?Ano, směrem, který většinu lidí uklidňuje, a pomaleji, než slibují svépomocné příručky. Důkazy o této změně i jejím tempu jsou neobvykle přesvědčivé.
- Dá se emoční inteligence měřit?Částečně, ale odpověď závisí na tom, kterou ze dvou velmi odlišných věcí tímto pojmem myslíš. Jednu lze měřit jako schopnost; druhou jako vnímání sebe sama. Obvykle se prodávají jako totéž.