Vyhledávání intenzivních prožitků
Zuckerman, M. · 1979
Také známé jako: SSS · Zuckerman Sensation Seeking
Vyhledávání intenzivních prožitků je rys vymezený snahou o rozmanité, nové, složité a intenzivní zkušenosti a ochotou kvůli nim podstupovat fyzická, sociální, právní a finanční rizika. Zuckerman jej biologicky ukotvil v teorii optimální úrovně nabuzení: lidé se liší v míře stimulace, kterou jejich nervový systém považuje za odměňující, a ti, kdo vyhledávají intenzivní prožitky, jsou v běžných podmínkách dlouhodobě pod svou optimální úrovní. Konstrukt se obvykle člení na vyhledávání vzrušení a dobrodružství, vyhledávání zkušeností, ztrátu zábran a náchylnost k nudě.
Teorie, podle níž se lidé liší svou optimální mírou stimulace a lidé vyhledávající intenzivní prožitky usilují o nové, složité a intenzivní zkušenosti. Rozlišuje vyhledávání nebezpečného vzrušení (fyzické riziko), impulzivní vyhledávání prožitků (spontánní chování) a uvážené vyhledávání vzrušení (kontrolované podstupování rizika).
- Zdroj:
- Zuckerman, M. (1994). Behavioral Expressions and Biosocial Bases of Sensation Seeking. New York: Cambridge University Press.
Absolvuj validovaný test založený na této teorii
Když si čteš o konstruktu, zjistíš, co znamená. Validovaný nástroj ti ukáže, jak si v něm stojíš. Test je zdarma a výsledky získáš za pár minut.
Přehled důkazů
- Empirická opora
- Silné důkazy
- Replikace
- Dobře replikováno
- Mezikulturní
- Většinou univerzální
- Metaanalýzy
- 12 zaindexováno
Tato hodnocení shrnují publikovanou literaturu o teorii, nikoli kvalitu jednotlivých testů, které z ní vycházejí. Jde o redakční posouzení založená na níže uvedených zdrojích, která se mění s přibývajícími důkazy.
Historický kontext
Konstrukt vzešel ze Zuckermanových experimentů se smyslovou deprivací v 1960. letech, v nichž se ukázalo, že individuální rozdíly v toleranci k nedostatečné stimulaci jsou velké a stabilní. Škála vyhledávání podnětů prošla mezi lety 1964 a 1979 pěti hlavními verzemi, přičemž standardem se stala verze V. Zuckerman později vyhledávání podnětů začlenil do širšího alternativního pětifaktorového modelu jako impulzivní vyhledávání podnětů a krátké verze BSSS-8 a SSS-V rozšířily jeho využití ve velkých epidemiologických studiích. Patří mezi osobnostní konstrukty s nejsilnější biologickou důkazní základnou, včetně odhadů dědičnosti ze studií dvojčat kolem 60 procent.
Konstrukty
Nebezpečné vyhledávání vzrušení
Attraction to physically dangerous activities and situations involving risk of injury (Zuckerman, 1994).
Impulzivní vyhledávání podnětů
Acting on impulse, doing unpredictable and spontaneous things without planning (Zuckerman, 1994).
Promyšlené vyhledávání vzrušení
Willingness to take controlled risks — confident risk-taking with awareness of potential outcomes (Zuckerman, 1994).
Nástroje
- Škály vyhledávání podnětů IPIP(IPIP-SS)Goldberg, L. R. (IPIP), measuring constructs of Zuckerman, M.1999
Testy založené na této teorii
Praktické aplikace
Vyhledávání intenzivních prožitků patří k nejkonzistentnějším osobnostním prediktorům užívání návykových látek, riskantního řízení, nechráněného sexu a hazardního hraní. Ve veřejném zdraví se využívá k cílení a tvorbě preventivních sdělení: publikum s vysokou mírou vyhledávání intenzivních prožitků reaguje na velmi intenzivní formáty sdělení, které jsou lidem s nízkou mírou tohoto rysu nepříjemné. Předpovídá také pozitivní výsledky, například volbu povolání v záchranných složkách, podnikání a objevitelské chování. Pro sebepoznání je užitečné tím, že odděluje touhu po nových podnětech od ztráty zábran, kvůli níž může mít tato touha negativní důsledky.
Jak se měří
Měří se sebehodnoticími položkami s nucenou volbou nebo Likertovou škálou, které poskytují skóre čtyř faset a celkové skóre. Výsledky se interpretují vůči normám rozděleným podle věku a pohlaví, protože vyhledávání vzrušení s věkem výrazně klesá.
Kritika a omezení
Čtyři subškály spolu korelují jen středně silně a mají odlišitelné souvislosti s dalšími proměnnými, takže celkové skóre je různorodé. Většinu souvislosti s problematickými výsledky nese ztráta zábran, zatímco vyhledávání zkušeností se na ní podílí jen málo. Několik položek verze V odkazuje na drogy a sexuální obsah způsobem, který výrazně zastaral a vede k odlišnému fungování položek napříč věkovými skupinami a kulturami. Vysvětlení pomocí optimální míry aktivace se dnes považuje za příliš jednoduché. Do značné míry je nahradily výklady založené na dopaminergní citlivosti na odměnu, které se překrývají s teorií citlivosti na posílení.
Klíčové publikace
- Zuckerman, M.. (1979). Sensation Seeking: Beyond the Optimal Level of Arousal.
- Zuckerman, M.. (1994). Behavioral Expressions and Biosocial Bases of Sensation Seeking.
- Hoyle, R. H., Stephenson, M. T., Palmgreen, P., Lorch, E. P. & Donohew, R. L.. (2002). Development of a brief sensation seeking scale for use with adolescents. 10.1016/S0191-8869(01)00032-0