Mění se tvoje osobnost v průběhu života?

Osobnost se v průběhu dospělosti mění systematicky a předvídatelným směrem. Jde o jedno z lépe doložených zjištění v oboru, které odporuje oběma rozšířeným představám: že je osobnost od rané dospělosti neměnná a že ji lze proměnit dostatečnou motivací.

Princip zrání

Rozsáhlé longitudinální studie a metaanalýzy se shodují na pravidelném vývoji přibližně od dvacátých let věku přes střední věk i dále:

• Svědomitost roste, nejvýrazněji mezi 20. a 40. rokem života.
• Přívětivost roste pozvolněji a její růst pokračuje i v pozdějším věku.
• Neuroticismus klesá, zejména mezi 20. a 40. rokem života.
• Extraverze vykazuje smíšené výsledky: aspekt sociální dominance má tendenci růst, zatímco aspekt sociální vitality klesá.
• Otevřenost během mladé dospělosti mírně roste a v pozdějším věku pak pomalu klesá.

Metaanalýza Robertse, Waltona a Viechtbauera zahrnující 92 longitudinálních souborů tento vzorec doložila a potvrdily ho i pozdější studie. Změny směřují k tomu, co výzkumníci nazývají zralostí: k větší zodpovědnosti, emoční stabilitě a ohleduplnosti. S většinou lidí je postupem času v průměru snazší vycházet.

Tento vzorec se objevuje napříč kulturami, což je jeden z argumentů, že jde o vývojový proces, nikoli jen o výsledek očekávání určité společnosti.

Dva druhy stability

Osobnost může být stabilní ve dvou různých významech a tento rozdíl vysvětluje řadu zdánlivých rozporů v odborné literatuře.

Stabilita relativního pořadí se ptá, zda si lidé udržují své relativní postavení. Pokud jsi ve 30 svědomitější než většina tvých vrstevníků, platí to i v 50? Tato stabilita je vysoká: korelace při odstupech přibližně deset let se obvykle pohybují mezi 0,5 a 0,7. S věkem roste a někdy po 50. roce se její růst ustálí.

Změna průměrné úrovně se ptá, zda se posouvá celá populace. Právě zde se projevuje princip zrání. Všichni se mohou stát svědomitějšími, aniž by se změnilo jejich vzájemné pořadí.

Obojí platí současně. Proto jsou tvrzení "osobnost je stabilní" i "osobnost se mění" správná, každé však vypovídá o jiné veličině.

Co osobnost mění

Samotný věk, prostřednictvím výše popsaného vzorce zrání.

Životní role. Nástup do stabilního zaměstnání, vážný partnerský vztah nebo rodičovství jsou spojeny s růstem svědomitosti a emoční stability. Podle teorie sociální investice požadavky těchto rolí formují chování a jeho trvalá změna se nakonec projeví jako změna rysů.

Terapie. Metaanalýza klinických studií, kterou Roberts a kolegové publikovali v roce 2017, zjistila významné změny rysů, zejména pokles neuroticismu. Účinky se objevovaly během několika týdnů a při následném sledování se z velké části udržely. Je to jedno z pozoruhodnějších zjištění v této oblasti: rysy se vlivem intervence mění více, než by jejich pojetí jako rysů naznačovalo.

Cílené úsilí, v omezené míře. Studie záměrné změny ukazují, že lidé, kteří chtějí určitý rys změnit, toho mohou dosáhnout, pokud své úsilí zaměří na konkrétní chování, nikoli na abstraktně pojatý rys. Pouhé přání být extravertnější mnoho nezmění; větší účinek má závazek ke konkrétnímu chování ve společnosti.

Tempo změn

Velikost účinku přirozených změn v průběhu deseti let je střední. Účinky terapie se dostavují rychleji, ale největší jsou u neuroticismu a u ostatních rysů jsou menší. Nic v odborné literatuře nepodporuje představu proměny během několika týdnů.

To má praktický význam, pokud si chceš test zopakovat. Chyba měření je u většiny nástrojů natolik velká, že posun o několik bodů mezi administracemi představuje šum. Skutečná změna rysu se projeví v průběhu let jako posun výrazně přesahující rozpětí chyby měření. I proto ji jedno opakování testu odhalí jen stěží a porovnání skóre získaných s měsíčním odstupem ti většinou řekne více o testu než o tobě.

Jak výsledek chápat

Skóre rysu popisuje, kde se právě nacházíš, nikoli tvou neměnnou vlastnost. Je dostatečně stabilní na to, aby mělo smysl ho měřit, a zároveň dostatečně proměnlivé na to, aby jeho změření za pět let odpovídalo na jinou otázku, nikoli jen opakovalo tu původní.