Co znamená, když test něco předpovídá

Výzkum osobnosti uvádí, že svědomitost předpovídá pracovní výkon. Když si tuto větu přečteš, nejspíš si představíš mnohem silnější vztah, než jaký ukazují data. Právě v rozdílu mezi statistickým tvrzením a běžným významem slova "předpovídá" začíná většina nesprávného používání psychologických testů.

O jaká čísla jde

Velikost účinku se ve výzkumu osobnosti obvykle vyjadřuje korelací. Hodnoty z metaanalýz u dobře doložených vztahů se zpravidla pohybují mezi 0,20 a 0,35. Korelace mezi svědomitostí a pracovním výkonem se pohybuje kolem 0,20 až 0,25. Mezi pracovní spokojeností a pracovním výkonem je to přibližně 0,30. Obecná rozumová schopnost, nejsilnější jednotlivý prediktor v této oblasti, dosahuje u komplexní práce zhruba 0,50.

Když korelaci umocníš na druhou, dostaneš podíl vysvětleného rozptylu. Korelace 0,25 vysvětluje přibližně šest procent rozdílů mezi lidmi. Za zbývajícími devadesáti čtyřmi procenty stojí něco jiného: schopnosti, příležitosti, výcvik, vedení, zdraví nebo štěstí.

Proč je 0,25 přesto skutečný poznatek

V měřítku celé populace mají malé korelace podstatné souhrnné dopady. Pokud vybíráš tisíc lidí, prediktor s korelací 0,25 měřitelně a opakovaně zlepšuje průměrný výsledek. Na účincích této velikosti stavějí celé své postupy pojišťovny i epidemiologové.

Háček je v tom, že souhrnný přínos a předpověď pro jednotlivce jsou dvě různé věci. Korelace 0,25 znamená, že mezi lidmi s vysokým skóre jich bude podávat dobrý výkon více než mezi lidmi s nízkým skóre. Zároveň ale mnoho lidí s vysokým skóre podá slabý výkon a mnoho lidí s nízkým skóre bude vynikat. Obě tvrzení vyplývají ze stejného čísla.

Případ jednotlivce

Právě tento krok se často přeskakuje. Korelace popisuje vztah mezi dvěma rozděleními hodnot. Nedává důvod tvrdit něco o konkrétním člověku.

Pokud svědomitost koreluje s výkonem na úrovni 0,25, znalost skóre svědomitosti určitého člověka zúží rozmezí jeho možného výkonu jen nepatrně. Predikční interval pro jednotlivce zůstává natolik široký, že zahrnuje téměř celé rozpětí možných výsledků. Informace, že se ve svědomitosti nacházíš na 80. percentilu, ti o tom, jak si povedeš v konkrétní práci, řekne jen velmi málo.

Proto má používání skóre osobnosti jako hlavního filtru při výběru uchazečů slabou oporu, i když je samotný výzkum kvalitní. Výzkum podporuje tvrzení, že na tomto rysu záleží. Nepodporuje však tvrzení, že ti skóre řekne, jak si uchazeč povede.

Dvě další upozornění

Předpovídat a způsobovat není totéž. Téměř všechny studie v této oblasti zkoumají korelace. Zjištění, že svědomitost předpovídá zdravotní výsledky, je slučitelné s tím, že svědomitost vede ke zdravějšímu chování, že obojí způsobuje třetí faktor i že působí opačný směr příčinné souvislosti. Longitudinální studie okruh možností zužují, ale málokdy některou z nich definitivně potvrzují.

Výsledky založené na sebehodnocení čísla nadhodnocují. Když prediktor i výsledek uvádí tentýž člověk ve stejné odpoledne, rozptyl způsobený společnou metodou měření korelaci zvyšuje. Studie využívající objektivní výsledky nebo hodnocení jiných lidí obvykle uvádějí menší účinky a právě těm je vhodné přikládat větší váhu.

K čemu je skóre skutečně dobré

Když skóre z testu čteš jako popis, a ne jako proroctví, je opravdu užitečné. Říká ti, jak si v určitém rysu stojíš vůči referenční skupině, a to v rysu, jehož důsledky jsou doložené. Zároveň ti dává slova pro vzorec, kterého sis možná všiml/a, ale nedokázal/a ho pojmenovat.

To má svou hodnotu. Je to však něco jiného než předpověď. Poctivá zpráva by ti měla tento rozdíl vysvětlit, ne tě nechat, abys na něj přišel/přišla sám/sama.